Reklama:
Skladem opět všechny příchutě!
100 % Whey Protein v akci 1+1
Náš nejprodávanější protein. Více zde.

Váš příběh:
Slovo "nejde" neexistuje

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Ostatní

Jméno: Silvie
Nick: Serafína
Věk: 28 let
Zaměstnání: operátor
Koníčky: pes, běžky, kolo, čtení a práce - jak jinak :)
Říká o sobě: Vždycky se dá najít způsob!

Pro mě je život moc krátký na to, abych ho strávila tím, že budu funět při každém pohybu a litovat se, že nejsem od přírody hubená. Není to sice tak snadné jako koupit pytlík brambůrků a sednout k televizi, ale stojí to za to. Vykrmit se není žádné umění. Výmluvy typu "nemám na to čas, nemám peníze" zasluhují jenom jedno - zamyslet se, jestli jsou brambůrky levnější než jablka a jestli můj časový harmonogram je opravdu tak nabitý podstatnými věcmi, abych z něj nemohla něco vypustit a dát ten čas svému zdraví... Začátky bývají zmatené, náročné a občas i úsměvné, když se podívám zpětně, co jsem dokázala vymyslet, ale i to k tomu patří. Jsem žena jako každá jiná, někdy zběsilá, jindy ukvapená, s tendencí nedotahovat věci do konce. Nejsem striktní, když mám chuť na čokoládu, tak si prostě dám, stejně tak jako si dám dvojku vína po zběsilém dni v práci, jsem taky jenom člověk, ale můj cíl byl jasný - změnila jsem život, změnila jsem sebe...

Chcete-li i Vy sdělit čtenářům nějaký zážitek, veškeré informace, jak se zúčastnit a získat za svůj text lákavou odměnu, načerpáte v počátečním článku cyklu s názvem Máte i Vy svůj příběh?

Získejte i Vy za svůj příběh doplňky dle vlastního výběru v hodnotě až 1200 Kč!

Na některé z dalších, již zveřejněných příběhů se můžete podívat po kliknutí na náhledy v souvisejících článcích pod příspěvkem či zadáním slov „váš příběh" do našeho vyhledávače.


Nehodlám tady psát příběh z červené knihovny s dobrým a dojemným koncem, i když ano, dopadlo to dobře, pro mé tělo určitě. Já měla vždycky problém s váhou, už na základce se mi smáli, když jsem se nedej bože rozběhla v tělocviku. Celou pubertu to šlo jako na houpačce - dolů, nahoru a znova... Pak přišla střední - internát, čínské polévky a nekonečné večírky, což mělo za následek to, že jsem to dotáhla na krásných 90 kg při výšce 170 cm. Děsivé je na tom to, že mi nikdo nikdy neřekl, že jsem tlustá, u opačného pohlaví jsem vzbuzovala zájem i tak, leč nechápu proč. Ono je asi jednodušší sbalit obtloustlou holku bez sebevědomí než mít strach z odmítnutí. Nic mi vlastně nechybělo.

Po maturitě jsme se sestěhovali s přítelem k sobě a já začala hledat práci a najednou člověk zjistí, že nikde na něj nečekají, že na každém pohovoru je jen další v řadě. Dojde mu, že není tak výjimečný, jak si myslel... Seděla jsem doma, chodila na jeden bezúspěšný pohovor za druhým a bylo mi vážně mizerně. Vztah taky nefungoval a všechno šlo do háje. A až teprve v tu dobu mi docvaklo, jak vypadám. Spadly mi růžové brýle. Tohle jsem já? Po mém prozření to bylo ještě horší, přestala jsem chodit ven, protože mě nebavilo se pětkrát převléknout a stejně se cítit jak almara, velikost XL už mi taky nebyla tak volná jako předtím a tři brady se daly zamaskovat jen těžko. Nějakou dobu nad tím člověk přemýšlel a fňukal, ale to nepomůže...

Přítel mi na mé přání koupil Orbitrek, protože on mi nikdy neřekl, ať se sebou něco dělám, a já začala s pohybem doma. Každý den ráno a večer jsem se obalila do potravinářské fólie a jela, dokud jsem mohla. Přestala jsem se večer přecpávat hranolky a tatarkou, kterou jsem tolik milovala, a tlačila do sebe ovoce, zeleninu a rýži. Dneska vím, že to nebyl ideální způsob hubnutí, ale tehdy by mi nikdo nevysvětlil, že vzorec "málo jídla = hubnu" není ten nejlepší. Šlo to rychle, za čtyři měsíce jsem měla dole 25 kg a všichni mě obdivovali a chválili. Našla jsem si práci a zas bylo na světě dobře. Pokračovala jsem a dostala se až na 58 kg, ale jak to bývá - čím víc máte, tím víc chcete, takže to pořád bylo málo. Jela jsem dál s tím nadšením, že to jde, že vypadám dobře a že směle můžu vyhodit všechno to oblečení velikosti XL.

Po šesti měsících od mého "probuzení" ukazovala ručička váhy 53 kg a já byla spokojená. Sice mi nebylo nejlíp, byla jsem slabá a věčně unavená, ale říkala jsem si, že to k tomu prostě patří.

A v té době mě všichni začali přesvědčovat o tom, že když jsem tak rychle zhubla, tak že se mi ta shozená kila stejně brzo vrátí, když začnu jíst normálně, a ano, stalo se. Přestala jsem abstinovat, cvičit už se mi nechtělo, taky nebyl důvod, protože hubená jsem byla dost, a s jídlem už to taky nebylo tak horké jako předtím. Když jsem měla chuť, tak jsem se najedla k prasknutí a šla spát s tím, že to zítra vypotím. Ze zítra bylo pozítří a dál už to znáte.

Velikost XS začala být poněkud těsná a na mě padla panika z toho, že nejsem jediný člověk, kterému se vyhnul jo-jo efekt. Ale ani v tomhle jsem neměla štěstí...

Bylo jasné, že jak ta moje hubenost přišla, tak zase brzo odejde, jenže já byla rozhodnuta ji za žádnou cenu nepustit. Bylo mi jasné, že hladovění nemá nejmenší smysl a dřív nebo později se stejně urvu ze řetězu a všechno bude jako dřív. Navíc jsem věděla, že všichni čekají, až to přijde. Dát jim za pravdu jsem nechtěla, takže nezbývalo nic jiného než tomu celému dát hlavu a patu.

A tak jsem se dala na zdravou stravu, nic jiného mi nezbylo, jíst pětkrát denně pro mě byl trest a zmateně vymýšlet, co by tak asi bylo v pořádku, bylo ještě horší. Ale žádný učený z nebe nespadl a já se v tom poctivě plácala tak dlouho, až jsem konečně přišla na to, co ano a co ne. Najednou to přestal být boj, ale bylo fajn se normálně najíst, když jsem měla hlad, a ne se budit v noci v ukrutných křečích z kručícího žaludku. Navíc jsem měla i energii, nebyla jsem protivná a ráno jsem vstávala jako vyspaný člověk, ne jako někdo, koho praštili pytlem po hlavě.

S jídlem přišel i pohyb a všechno to začalo dávat smysl a bylo to lepší a lepší. Pohyb už nebyl mučení s cílem hubnutí, přestala jsem se nutit a začala se těšit. Návštěva posilovny už nebyla nereálná představa, posilovna byla můj druhý domov. Zkoušela jsem všechno, od boxu až po pilates, a užívala si to. A tak se z gaučového povaleče stala sportovně založená holka.

Je to deset let a už to tak zůstalo a já už bych to nikdy nechtěla měnit. Váhu držím pořád, akorát už to nemusím hlídat, pohyb je pro mě samozřejmost, bez něj už si život neumím představit a jsem ráda, že to tak je. Nikdo nemusí být takový, jaký nechce. S trochou vůle, ale silné vůle, to může zvládnout každý. Většina se v tom sice nebude plácat sama jako já, ale i to byl způsob, jak na to přijít. Jsou to bláboly, které se opakují pořád dokola, ale je to tak. Žádné kouzelné prášky ani přípravky nikomu nepomůžou. Každý si musí pomoci sám.

A každá žena si zaslouží to, aby se na sebe mohla podívat ráno do zrcadla a s úsměvem začít nový den. Člověk se musí sám cítit dobře, aby jeho život byl kvalitní a takový, jaký si přeje.

A to je všechno, není to pohádka, je to realita, nemusí se někomu líbit, ale můj příběh byl takový. A jestli dá někomu impuls k tomu, aby něco změnil, budu jedině ráda. :)



Máte i Vy svůj příběh? Umíte jej poutavě napsat a chcete se o něj podělit s ostatními čtenáři? Povzbudit je v jejich snažení a boji s nadváhou či nárůstem svalové hmoty, vylíčit překonání Vašich rekordních zvednutých vah, nebo jste vyhráli nad svými zdravotními problémy? Pošlete nám jej! Více informací naleznete zde.




Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

31.01.12:39Serafína - ono když obezní holčina sní dvě malé porcičky,tak prostě z..
20.01.06:22jari - To je hloupý názor, právě že většina holek ať už jsou štíh..+3
19.01.22:53kidacekfull - Aneb ženská stačí nežrat jako prase a jde to :) -3
19.01.18:03Serafína - jj,je to nejsnadnější výmluva proto,aby člověk vypadal jak..+4
19.01.16:48Matheus - jojo, za všecko prej můžou geny a obézní lidé za to vlast..+1
19.01.13:55tunerking - respekt*1* +4
19.01.11:42Reiben - Moc pěkná změna *79* . Jde vidět, že pokud člověk chce něc..+4
19.01.11:42Irminsul - Zdravím,moc Ti to přeji.Úžasná proměna.Gratuluji.S pozdrav..+4
19.01.11:24J.T. - Klobouk dolů *1* .. Dost velká změna *1* +5
19.01.11:23Ondroid - Ahoj, změna to je parádní, gratuluju. Zajímalo by mě, jak ..-1
19.01.10:04Serafína - děkuju:) a co se týče kůže - celou dobu hubnutí jsem každý..+5
19.01.09:47Carnivor - vypadáš teď skvěle :-)+5
19.01.09:15Mablung - Typický příklad člověka který se celý život vymlouvá na ge..+9
19.01.09:06lordmate - hodně dobrý :) *79* +4
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
Víte, že...
...poslední objednávka v obchodě
Ronnie.cz byla před 14 sekundami?
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
havlic (14:43) • ...no ono to ještě vyleze!bude mě zajímat srovnání s Milanem Šádkem ty 2-3 týdny před s...
magazínSedmdesátiny Jana Smejkala: Můj život...
mirous (13:10) • Super článek! Takového čtení by mělo být víc. Miluji tyto retro pohledy do minulosti ku...
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Amanda (09:01) • Prima fotky. Těším se na ty soutěžní. *79*
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Ondra Hájek (19:57) • Soutěže v Kutné Hoře nemůžou zklamat, tenhle tým pořadatelů to má fakt zmáknutý. Co je...
magazínLuis Rodriguez po Arnold Classic vymě...
maxpoint97 (23:38) • Za mě rozhodně Justin neměl špatnou formu, ten zakopanej pes je jinde *1* Buď se na...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie